Často bychom rádi měli jen dobré sklony, ale to není nutné, vlastně ani možné. Mnohdy se budeme cítit zlí a nerozumní. To jsou však jen projevy naší porušené přirozenosti, nikoliv našeho pravého charakteru či osobnosti; není to naše pravé, vědomé a dobrovolné přání, natož cíl našeho úsilí. Stejný rozpor znal i svatý Pavel – „jak ubohý jsem to člověk“, „vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci“. To, co vychází z impulsů tvé přirozenosti, nepatří k tvému skutečnému já, které vidí Bůh. Zkus se správně rozhodovat a jednat navzdory těmto pocitům a všechno bude v pořádku.
(Mary David Totah, OSB /1957–2017/, Radost z Boha)