KARMEL

PROROK ELIÁŠ

Pohoří Karmel přitáhlo první poustevníky (včetně prvních karmelitánů) proto, že bylo spojeno se jménem a s působením proroka Eliáše (1 Král 17 – 2 Král 1). »Živý je Bůh, před jehož tváří stojím« (srv. 1 Král 17,1) je členům karmelitánského řádu vzorem života v Boží přítomnosti; »Horlivostí planu pro Hospodina, Boha zástupů« (srv. 1 Král 19,10) – součást řádového znaku – příkladem stále trvajícího zápasu o rozlišování mezi pravým Bohem a falešnými modlami a boje za práva chudých.

Náš řád chce mít Eliášova dvojnásobného ducha, jak od něj žádal jeho žák Elizeus. Eliáš obojí sám vyjádřil. První: „Žije Pán, Bůh zástupů, před jehož tváří stojím.“ Tedy stále být v prostředí Božím a nikdy z něho nevypadnout. To je také, a ještě daleko víc, duch Panny Marie, která je patronkou všech v jejím řádě. A to druhé je: „Horlivostí horlím pro Pána, Boha zástupů.“ Hořet ohněm, třebas tichým, který zapaluje svět. To je oheň Ducha svatého a zase v plné míře hořel v Pánu Ježíši a v Panně Marii.

(P. Metoděj Minařík, O.Carm. /1912–2003/, korespondence, 1994)

Někteří poutníci, kteří přišli ze Západu do Svaté země, si zvolili horu Karmel jako místo, kde mohli žít jako poustevníci v komunitě. Usadili se u pramene, nazývaného »Eliášův pramen« (1), a takto navázali na dlouhou místní mnišskou a poustevnickou tradici.

Číst dál...

Všechno, čím nyní toužíme a zamýšlíme být, vidíme uskutečněno v životě proroka Eliáše a blahoslavené Panny Marie. Oni totiž, každý svým způsobem, »měli stejného ducha, (...) stejnou formaci, stejného učitele: Ducha svatého« (1). Když se díváme na Marii a Eliáše, můžeme snáze pochopit, niterně přijmout, žít a zvěstovat pravdu, která nás osvobozuje (2).

Číst dál...

Kniha prvních mnichů

»Kniha prvních mnichů« byla v latině vydána pravděpodobně v letech 1380 až 1390 Felipem Ribotem, katalánským provinciálem. Ribot se opíral o sbírku starších textů a vlastně převyprávěl dějiny Karmelitánského řádu od Eliáše až k přesídlení do Evropy. Aby svému líčení dodal věrohodnosti, datoval tento spis do raného 5. století: údajně jej napsal patriarcha jeruzalémský Jan XXII. v roce 420 a věnoval jistému mnichovi Caprasiovi.

Číst dál...

I spadl Hospodinův oheň a pozřel zápalnou oběť i dříví, kameny i prsť, a vodu z příkopu vypil.Živé Boží slovo: 1 Král 18,36–40

„Nastal čas, kdy se přináší obětní dar. Prorok Eliáš přistoupil a řekl: »Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já tvůj služebník a že jsem učinil všechny tyto věci podle tvého slova. Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.«

Číst dál...

prorok Eliáš – vitráž kostela sv. Judy při klášteře karmelitánů ve Faversham v Kentu v AngliiŽivé Boží slovo: 1 Král 18,30b–35

„Pak (Eliáš) opravil Hospodinův pobořený oltář. Vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, k němuž se stalo slovo Hospodinovo, že se bude jmenovat Izrael. Z kamenů vybudoval oltář ve jménu Hospodinově a kolem oltáře vymezil příkopem prostor pro vysetí dvou měr zrní. Pak narovnal dříví, rozsekal býka na kusy a položil na dříví.

Číst dál...

Baale, odpověz nám!Živé Boží slovo: 1 Král 18,25–30a

„Eliáš vyzval Baalovy proroky: ‚Vyberte si jednoho býka a připravte ho první, protože vás je víc. Potom vzývejte jména svých bohů, ale oheň nezakládejte!‘ Vzali tedy býka, kterého jim dal, připravili ho a od rána až do poledne vzývali Baalovo jméno: ‚Baale, odpověz nám!‘ Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl. A poskakovali u zhotoveného oltáře.“

Číst dál...

„Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty…“ (1 Král 18,18)Živé Boží slovo: 1 Král 18,20–24

»Achab ... obeslal všechny Izraelce a shromáždil proroky na horu Karmel. Tu přistoupil Eliáš ke všemu lidu a řekl: „Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!“ Lid mu neodpověděl ani slovo. Eliáš dále řekl lidu: „Jako Hospodinův prorok zbývám už sám“...« (18,20–22a)

Číst dál...

sv. Eliáš, prorok

(starozákonní prorok • svatý • slavnost 20. července)

Texty propria

„Eliášův cyklus“, zařazený do dvou knih Královských, byl sepsán v době babylonského zajetí (586–538 př. Kristem). Eliáš pocházel z Tišby v Gileádu a jeho jméno znamená „můj Bůh je Hospodin“. Za králů Achaba (871–852 př. Kristem) a Achazjáše (852–851 př. Kristem) vystupoval jako prorok, který se vymezoval proti kultům cizích bohů (Baal, Baal Zebub) a proti neomezené královské svévoli (srov. 1 Král 21). V Písmu se na něj odvolává prorok Malachiáš (Mal 3,23), dále Sirachovec (Sir 48), je zmiňován v První knize Makabejské (2,58), očekávají ho Ježíšovi současníci (např. Mt 17,10) a ukáže se spolu s Mojžíšem na Hoře Proměnění (např. Mt 17,3).

Číst dál...

Přihlášení