Doporučujeme
Živé Boží slovo: 1 Král 18,36–40
„Nastal čas, kdy se přináší obětní dar. Prorok Eliáš přistoupil a řekl: »Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já tvůj služebník a že jsem učinil všechny tyto věci podle tvého slova. Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.«
Živé Boží slovo: 1 Král 18,30b–35
„Pak (Eliáš) opravil Hospodinův pobořený oltář. Vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, k němuž se stalo slovo Hospodinovo, že se bude jmenovat Izrael. Z kamenů vybudoval oltář ve jménu Hospodinově a kolem oltáře vymezil příkopem prostor pro vysetí dvou měr zrní. Pak narovnal dříví, rozsekal býka na kusy a položil na dříví.
Živé Boží slovo: 1 Král 18,25–30a
„Eliáš vyzval Baalovy proroky: ‚Vyberte si jednoho býka a připravte ho první, protože vás je víc. Potom vzývejte jména svých bohů, ale oheň nezakládejte!‘ Vzali tedy býka, kterého jim dal, připravili ho a od rána až do poledne vzývali Baalovo jméno: ‚Baale, odpověz nám!‘ Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl. A poskakovali u zhotoveného oltáře.“
Živé Boží slovo: 1 Král 18,20–24
»Achab ... obeslal všechny Izraelce a shromáždil proroky na horu Karmel. Tu přistoupil Eliáš ke všemu lidu a řekl: „Jak dlouho budete poskakovat na obě strany? Je-li Hospodin Bohem, následujte ho; jestliže Baal, jděte za ním!“ Lid mu neodpověděl ani slovo. Eliáš dále řekl lidu: „Jako Hospodinův prorok zbývám už sám“...« (18,20–22a)
Živé Boží slovo: 1 Král 17,9–24; Lk 7,12–17
Co se odehrávalo v srdci vdovy ze Sarepty u Sidónu, když její syn vydechl duši a ona říká Elijáši: Co ti bylo do mých věcí, muži Boží? Přišel jsi ke mně, abys mi připomněl mou nepravost a mému synu přivodil smrt? (1), nevíme. Víme ale, co toto vyprávění vzbuzuje v nás, když ho čteme nebo slyšíme, když ho na sebe necháváme působit, když sledujeme, jaké otázky a jaké emoce v nás vyvstávají. Co asi prožívá tato žena? Syn byl její jedinou oporou, její budoucností... a nejspíš jedinou radostí. A tento poslední smysl jejího života je jí vzat.
Živé Boží slovo: Jan 20,11–18
Jan 20,11–18 je druhou částí jediného příběhu (Jan 20,1–18) o cestě Marie Magdalény k Ježíšovu hrobu první den po sobotě. Evangelista nejprve (20,1–10) vypráví o tom, jak se po Mariině znepokojující zvěsti o odvaleném kameni vydávají na cestu k hrobu Petr a Ježíšův milovaný učedník. Hrob je prázdný, ne však docela: učedníci se setkávají se dvěma svědky vzkříšení. Pruhy plátna a rouška, která halila Ježíšovu hlavu.