Noc cesty víry
O třetí noci (po noci smyslu a noci ducha) hovoří Jan jen v souvislosti s obrazem přirozené noci a jejími třemi fázemi, kterými se jeden den uzavírá a k druhému dospívá. Tato třetí noc odpovídá ‚svítání‘, jež předchází plnému světlu nového dne.
P. Vojtěch Kodet, O.Carm.
Stojíme na prahu Adventu, snad nejkrásnějšího liturgického období, které je tak trochu popelkou z hlediska liturgického slavení. Mnozí z nás mají Advent spojený se zvláštním pocitem, s těšením. Nejen na Ježíška, ale taky na vše hezké, co bylo v našich domovech spojené s prožíváním vánoc.
Vavřinec od Vzkříšení (1614–1691)
Proto bych chtěl tento stav spojit s obrazem – mohu-li užít tohoto pojmu – „Boží prsy“, a sice pro nevýslovné sladkosti, které zde zakouším.
Marie Petyt (1623–1677)
Když jsem pak v sobě postřehla Božího Ducha a cítila, jak ve mně působí, poznala jsem rovněž, že se ve mně začal modlit způsobem, který přesahuje veškeré chápání – beze slov a myšlenek. Tento způsob modlitby je velmi skrytý a ví o něm málokdo.
U příležitosti pětistého výročí narození svaté Terezie poslal papež František biskupovi z Ávily, Mons. Burillovi následující dopis. Přínášíme jeho překlad ze španělštiny.
Celý text dopisu: ZDE >>>
Zdroj: www.vojtechkodet.cz
Marie Magdaléna de’ Pazzi (1566–1607)
Jakou krásu musím poznávat ve své duši! Ó kráso duše! Kdo by se do tebe nezamiloval? Ó vznešená, nevysvětlitelná kráso!
Alžběta od Trojice (1880–1906)
Vniká až do morku našich kostí, a čím víc mu z lásky dovolíme, tím víc ho budeme okoušet v Jeho plnosti.
Terezie Benedikta od Kříže (Edith Stein)
Náležet a sloužit Bohu ve svobodné, láskyplné odevzdanosti není povoláním jen několika vyvolených, ale každého křesťana: ať je zasvěcený nebo nezasvěcený, muž nebo žena – k následování Krista je povolán každý.
Wilfrid Stinissen (1927–2013)
Nečiníme-li pokroky na své duchovní cestě, máme všichni sklon svalovat vinu na druhé nebo na okolnosti. Nemám kdy se modlit, mám moc práce, žiji v ustavičné časové tísni, děti moc křičí, nenacházím dostatečnou oporu ve společenství, moji spolubratři (sestry) mi nerozumí, nemám duchovního rádce... Seznam je nekonečný.
Sladké rány lásky
Láska není jen krásný pocit, který člověk zakouší ve vztahu s tím, koho má rád, v harmonické vzájemnosti. Pro mnoho mystiků prožívání lásky k Bohu představovalo nevýslovné štěstí i trýzeň zároveň, paradoxní zkušenost utržení sladkých ran, prožitek rozkošných bolestí, toužebného umírání.
S radostí a nadějí představujeme první elektronický zpravodaj pro karmelitánské laiky. Tato iniciativa je výsledkem prvního setkání nové generální komise pro karmelitánský laikát a mládež. Běhen našeho šestiletého mandátu bychom chtěli posílit dva aspekty: duchovní formaci a komunikaci.