KARMEL

Nemyslete, že mě lekáte, když mluvíte „o svých promarněných nejlepších letech“. Děkuji Ježíši, že na vás s láskou pohlédl jako kdysi na mladého muže z evangelia. (…) Milujete svatého Augustina, svatou Magdalénu, tyto duše, kterým bylo mnoho odpuštěno, protože mnoho milovaly. Já je mám také ráda, mám ráda jejich kajícnost, a hlavně – jejich zamilovanou odvahu!

(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 247, abbé Bellièrovi, 21. června 1897)

Ježíši, Pane a Mistře, vzpomeň si, jaký jsem byl zamlada já. Jak málo jsem toho věděl, vnímal, cítil, jak jsem byl nepřipravený. A přece jsi byl ke mně štědrý, pevně jsi mě uchopil svou milostí a přitáhl k sobě. To, co jsi učinil pro mne, učiň dnes prosím i pro mého bratra. Dej, ať Tě zaslechne ve svém srdci. A tak, jako je přátelství mezi Tebou a mnou, ať je také přátelství mezi Tebou a tímto mladým bratrem.
Pane, už jednou jsi mého bratra přemohl. Prosím, přemáhej ho vždy znovu, desetkrát, stokrát. Rozdrť ho na prach a spas ho!

(otec Jeroným /1907–1985/, mnich trapistického kláštera v Sept-Fons, Dobré vlivy)

Vězte, že tyto dvě věci, totiž splnit vůli Boží a odpouštět urážky, jsou nezbytné pro všechny, i když v jejich plnění mohou být různé stupně. Dokonalí odevzdají svou vůli jako dokonalí a odpustí s dokonalostí; my pak budeme dělat, co můžeme… Pánu se líbí všechno.

(Terezie od Ježíše, Cesta k dokonalosti XXXVII,3)

Záleží na jediné věci: Bůh nás miluje. Vás miluje, Vás, která jste mu dala vše, milé dítě. Výměnou Vám dá vše ze sebe samého. Todo výměnou za nada.

(kard. Charles Journet /1891–1975/, korespondence)

V dnešní den, kdy Ukrajina slaví svůj státní svátek nazývaný Den nezávislosti Ukrajiny, znovu zveme všechny ke společné a naléhavé modlitbě za mír. K zamyšlení přinášíme podstatnou část dopisu, který v srpnu roku 1917 adresoval Svatý otec Benedikt XV. vůdcům tehdy válčících národů:

Ať Vás netrápí netrpělivost, sobecká hnutí, nespokojenost. Nesmíte proti tomu všemu bojovat napřímo. To je negativní způsob duchovního života. Dívejte se na Krista v sobě a uvědomte si svou sounáležitost s ním – a toto vědomí (tehdy a v té míře, jak Mistr bude chtít) jako mocná vlna odplaví všechno špatné, co Vás trápí.

(P. Albert Peyriguere /1883–1959/, dopis z 19. dubna 1932)

Pane, copak není pro církev nutné, aby dále existovalo společenství modlitby zvané Sept-Fons? Jestliže ano, pak do něj přece musíš povolat lidi, ubohé lidi. Vezmi však nejprve ty, kteří tu už jsou, vezmi je takové, jací jsou, a na nich vykonej své dílo. Nezavrhuj nás, nehledej jinde někoho lepšího. My přece dobře víme, že takový plán by ztroskotal.

(otec Jeroným /1907–1985/, mnich trapistického kláštera v Sept-Fons, Dobré vlivy)

Kéž se mu zlíbí mě ve své lásce proměnit, učinit mě tím, kým chce, abych jej miloval z celého srdce; miloval jej, byl ho poslušen, co nejvíce ho napodoboval ve všech chvílích svého života… Svaté Srdce Ježíšovo, přijď tvé království…

(Charles de Foucauld /1858–1916/, Carnets de Tamanrasset)

Bůh skrze proroka říká: „Zkrotím tvá ústa svou chválou, abys nezahynul“ (Iz 48,9); to znamená: Nebuď příliš smutný z pohledu na své zlé skutky a nevrhej se jako kůň bez uzdy střemhlav do zoufalství, abys nezahynul; já ti vkládám uzdu, zkrotím tě svým odpuštěním a pozdvihnu tě k mým chválám, znovu se nadechneš v mých dobrodiních, ty, který jsi zmaten ze svých špatností, když shledáš, že já jsem více laskavý, než jak ty jsi provinilý.

(Bernard z Clairvaux, O.Cist. /1090–1153/, kázání na Píseň písní)