Doporučujeme
(karmelitán • blahoslavený • nezávazná památka 7. května)
Texty propria
Spolehlivé informace o životě Aloise Rabaty, který se narodil v městečku Erice blízko Trapani na Sicílii patrně v roce 1443, nám poskytují dokumenty procesů, které zkoumaly svatost Aloisova života. Některé jsou datovány rokem 1533 – tento proces proběhl v Randazzu v Catanii, další rokem 1573. Ale všechny v nich obsažené údaje se vztahují k Aloisovu zralému věku a k jeho smrti.
Nicméně, i když čerpáme z historicky méně spolehlivých zdrojů, zdá se věrohodné, že Alois přijal karmelitánský hábit v konventu Zvěstování Panny Marie v Trapani, kde rovněž absolvoval svá studia a přijal kněžské svěcení. Pak byl poslán jako představený do reformovaného konventu (1) v Randazzu, kde žil až do své smrti roku 1490; údajně zemřel 8. května.
Jeho tělo bylo uloženo v řádovém kostele v Randazzu a ihned se stalo předmětem úcty věřících. K hrobu přicházeli zvláště nemocní a posedlí a všichni zakoušeli Aloisovu mocnou přímluvu. Od roku 1617 jsou Aloisovy relikvie uchovávány také v Erice a od roku 1640 rovněž v Trapani.
Blahoslavený Alois Rabata bývá vyobrazován s palmou v ruce a se šípem zabodnutým do čela. Podle tradice ho jistý Antonio Catalucci zranil šípem. Jednalo se o odvetu, neboť Alois vehementně odsoudil jednání útočníkova rodného bratra. Nicméně skutečný pachatel není s jistotou znám. Alois útočníkovi odpustil a nikdy nechtěl zveřejnit jeho jméno. Proto nebyl Alois Rabata zařazen mezi mučedníky, ale mezi vyznavače.
Procesy směřující ke kanonizaci (1533 a 1573) dokumentují Aloisův život a jeho ctnosti: byl horlivým řeholníkem, který uměl sladit závazek dokonalého zachovávání řádových pravidel s povinnostmi vyplývajícími z kněžské služby spojené s požadavkem praktické charitativní lásky k bližním. Papež Řehoř XVI. potvrdil jeho kult 10. prosince 1841 a o rok později bylo schváleno oficium k jeho cti s příslušnými liturgickými modlitbami. Od poslední liturgické reformy se v karmelitánském řádu připomíná jeho nezávazná památka v den Aloisovy smrti, 8. května. V českém Karmelu ji kvůli památce Panny Marie, Prostřednice všech milostí, slavíme o den dříve, tedy 7. května.
(1) O reformu celého řádu usiloval blahoslavený Jan Soreth, v letech 1451–1471 generální převor. Na svých cestách napříč Evropou navštívil Itálii přinejmenším čtyřikrát. V roce 1457 předsedal kapitule konané sicilskou provincií v Licatě. V té době byly na Sicílii reformovány čtyři konventy: v Messině, Catanii, Palermu a Randazzu. A sicilský Karmel byl tehdy povzbuzen potvrzením kultu dvou spolubratří – sv. Angela (1456) a sv. Alberta (1457, resp. 1476).
(Podle Bl. Aloysius Rabata... zpracoval: Norbert Žuška, O.Carm., redakčně upraveno)
Karmelitánský lekcionář
První čtení: Řím 8,31b–39
Žalm 31(30),3cd–4.6+8ab.16bc–17 Odp.: 6a
Evangelium: Mt 16,24–27