Co se mě týče, já mám prostě radost z toho, že nic nemám – dokonce ani skutečnost Boží přítomnosti. Žádná modlitba, žádná láska, žádná víra – nic než neustálá bolest z touhy po Bohu. Chci psát, ale nemám, co bych víc řekla, než Vás prosit, abyste se za mě modlil. Z celého srdce chci, aby to bylo právě tak, protože tak to chce On…
(Matka Tereza, dopis otci Neunerovi, 17. února 1962)