Do Božího království vcházeli i násilní, to království je připraveno pro to, aby ti lidé, kteří nemohou být ani pokorní, protože to odporuje jejich typu, ani nejsou blahoslavení chudí duchem, ani nejsou prostí a tiší – jak Kristus vyjmenovává ty kategorie, kteří mají cestu připravenou do nebes a priori – že tam mají ale i připravenou cestu ti, kteří se tam doslova vbourají jako auto, když proletí zdí… I násilníci se tam dostanou. A i pro ně ta nebesa jsou připravená, čili objektivní svět křesťanských nebes…
(Bohumil Hrabal /1914–1997/, úvod adventní promluvy pronesené na evangelické faře v Libici nad Cidlinou, 20. prosince 1981)