Doporučujeme
Průvodní jevy mystiky
Skutečnost, že lidská přirozenost je materiálně-duchovní, s sebou nese, že mystický život vyvolává tělesné nebo přesněji psychosomatické vjemy, které můžeme označit jako mystické průvodní jevy. Ty však nelze nikdy pokládat za podstatu mystického života.
Nejbezprostředněji jsou s mystikou spojeny extatické prožitky. V mystickém stavu někdy duch člověka nereaguje na vnější podněty a je zcela vytržen z každodenního života. Už intenzivní soustředění může v tomto ohledu vést k pozoruhodným prožitkům. Především v indických náboženstvích je velmi častým jevem postupné úplné rozplynutí „já“ v jakousi duchovní atmosféru, často nevědomého bytí.
V křesťanské mystice jsou tyto prožitky spojené spíše s pozitivním postojem ducha, který je zaměřen k (osobní) božské skutečnosti a nazírá ji. Proto jsou takové stavy spojené s viděními, která tradice člení na tři skupiny podle způsobu vnímání:
Vjemy pomocí vnějších smyslů; v tomto případě – pokud jde o jen zdánlivé mystické prožitky – hrozí, že může jít o halucinace.
Vjemy ve fantazii; zde naproti tomu hrozí nebezpečí subjektivních iluzí.
Čistě intelektuální vidění nebo osvícení rozumu; přičemž v tomto případě – podle Terezie z Avily – je nebezpečí mystifikace nejmenší.
Samozřejmě mohou tyto tři způsoby vidění být propojeny a vyskytovat se současně, nebo může jeden způsob následovat druhý.
Druhá skupina průvodních jevů má silně tělesný charakter: objevují se rány, které dosvědčují připodobnění Kristu; člověk nepociťuje potřebu jíst, pít, spát, odpočívat a posiluje se třeba jen svatým přijímáním; nebo je vyzdvižen nad zem (levitace); vydává „svatou vůni“; poznává skryté věci nebo mluví neznámými jazyky (glosolalie) apod. I když jsou tyto průvodní jevy zvlášť nápadné, církev – svým postojem vůči nim, jakož i výslovně – varuje před tím, přikládat jim větší důležitost. V této souvislosti katoličtí učenci odmítají dokonce i požadavek podobné jevy přezkoumat vědecky, neboť tím by se těmto průvodním jevům mystiky věnovalo zbytečně mnoho pozornosti.
Zajisté je třeba mít se na pozoru před podvody. Nicméně i když je podvod vyloučen, otázka přirozeného nebo nadpřirozeného charakteru těchto průvodních jevů zůstává nedůležitá, protože tyto fenomény z hlediska katolického pojetí mystiky nejsou podstatné.
Převzato z knihy: Engagierte Mystik
Autor: Titus Brandsma
Vydal: Bonifatius-Verlag Paderborn, 1991
Přeložil a upravil: Norbert Žuška, O.Carm.
Související články
Titus Brandsma: Co je mystika? (1)
Titus Brandsma: Co je mystika? (6)
Jaký obraz Boha fascinuje dnešního člověka?
Kontemplativní život je vznešený a přesto zcela prostý
V Karmelitánském nakladatelství: Titus Brandsma