Doporučujeme
Seznam článků
Maria a Eliáš: (jejich) přítomnost, inspirace (pro nás) a vedení
34. Jako Maria, první mezi Pánovými pokornými a chudými, objevují karmelitánští laici, že jsou povoláni velebit velké věci, které v jejich životě vykonal Pán;56 spolu s ní, obrazem a prvním květem církve, se učí srovnávat události každodenního života, často trýznivé, s Božím slovem.57 Od ní se učí přijímat učenlivě Slovo a zcela k němu přilnout. Maria, v níž se Slovo stalo tělem a životem, je inspiruje k věrnosti v (jejich) poslání, k činnosti prodchnuté láskou a duchem služby a k účinné spolupráci na díle spásy.58 S Marií kráčejí stezkami dějin, pozorní vůči opravdovým potřebám lidí,59 a jsou stále ochotni sdílet s Pánem oběť kříže a zakoušet s ním pokoj nového života.60 Maria je jedinečným a vynikajícím údem církve. Vlastním způsobem se rostoucí měrou podílela na jediném prostřednictví mezi Bohem a lidmi, uskutečněném v Ježíši Kristu, jehož nositelkou a prostřednicí v dějinách je dnes církev.61 Karmelitánští laici se nechávají Marií doprovázet v postupném přijímání odpovědnosti při spolupráci na díle spásy a na předávání milosti, jež je církvi vlastní. V Karmelu to bylo tradičně prožíváno ve formě Mariiny mateřské lásky vůči Karmelu. Když se karmelitáni cítili milováni tak velkou a něžnou Matkou, nemohli na oplátku než milovat ji.62 Proto je karmelitánským ideálem „ztratit se v Bohu v mateřském teple blahoslavené Panny.“63
35. Karmelitánští laici sdílejí rovněž vášeň proroka Eliáše pro Pána a pro jeho práva. Jsou připraveni hájit i nespravedlivě pošlapávaná práva člověka. Od proroka se učí všechno opustit, pohroužit se do pouště a nechat se očišťovat. Jsou pohotovi setkat se s Pánem a přijmout jeho Slovo. Cítí se puzeni jako prorok prosazovat pravou zbožnost proti falešným modlám. S Eliášem se karmelitánští laici učí vnímat přítomnost Pána, který se člověka zmocňuje mocně a něžně, který je týž včera, dnes a navěky. Posíleni touto přetvářející a oživující zkušeností jsou karmelitánští laici schopni se znovu střetnout se skutečnostmi světa s jistotou, že osud každého člověka i dějin má v rukou Bůh.64